Tam, kde se stavby ze dřeva vracejí domů

rezident jaro 2015

Architekt Kamil Mrva studoval na brněnské škole architektury a tvrdí, že je odchovancem betonu a skla. Tyto materiály má rád a zvlášť v poslední době je na jeho domech nepřehlédnete. Ale když se po studiích vrátil domů do Kopřivnice, rozhodl se, že vyzkouší současné formy staveb ze dřeva. S experimenty začíná vždy u sebe, první realizací byl tedy vlastní dům s ateliérem. Dřevostaveb od té doby postavil hodně, nejlépe si ale všichni pamatují jeho zvoničku v Beskydech.

„MYSLÍM, ŽE DŘEVO DO REGIONU KOLEM BEČVY PATŘÍ – je tu bohatá historie roubených staveb, vždy to byl levný materiál, hodně lidí mělo své lesy. To se nám stává i se současnými klienty, vytěžené dřevo z vlastního lesa vymění s dřevařskou firmou za hotové fošinky,“ říká Kamil Mrva.
Tento autor vyzkoušel sbíjené vazníky, trámkový systém i konstrukce z masivních panelů, které jsou prefabrikované a silné devět až deset centimetrů. Tvoří je fošny lepené křížem přes sebe, otvory pro okna a dveře jsou v nich už vyřezané. Jejich výhodou je, že se z nich poskládá staticky tuhá krabice, takže už se nemusí řešit, jak stavbu zpevnit. Dřevo se ponechá přiznané, anebo se zateplí, může se opatřit i předsazenou provětrávanou fasádou.

„Konstrukční systém souvisí se samotným návrhem – například ve vlastním domě jsem si vytvořil stropní panel o velikosti 3 x 16 metrů, protože jsem potřeboval velké prosklení bez dalších podpůrných systémů. Panel zároveň okna stíní, protože přes ně přesahuje. Panely se mohou kombinovat například s ocelovou konstrukcí: je to dobře vidět na studiích pro rodinné domy ve Vsetíně nebo v Rožnově, kde vytvářejí velkorysé levitující desky nad domem, takže vzniká krytý venkovní prostor. U oken nejčastěji používáme hliníkové konstrukce, dřevěné rámy většinou pracují a nebývají tak subtilní. Prosklení někdy tvoří polovinu fasády, nebo skoro celý dům, rám musí tuto plochu dobře udržet.“
 

Z HISTORIE ATELIÉRU

První dřevostavbou Kamila Mrvy byl v roce 2002 vlastní ateliér propojený se zděným domem pro bydlení. Na zahradě po dědečkovi si tak mohl vyzkoušet trojjedinou roli klienta, architekta i stavebního dozoru. Dnes slouží obě stavby pro ateliér, další dům pro svoji rodinu (nízkoenergetická dřevostavba) stavěl architekt Mrva opodál o pár let později. V roce 2006 byl dokončen také rodinný dům pro jeho bratra na Dolní Bečvě. Limitů tu bylo dost: malý pozemek, málo peněz, a tedy i malá stavba, která připomíná tradiční chalupy v regionu.

Pozornost veřejnosti vzbudilo sídlo firmy UAX
v Bernarticích. Je to vlastně rekonstrukce a přístavba staré administrativní budovy. Oba domy autor sjednotil fasádou z dřevěných lamel – vznikla tak stavba, která je dobrým sousedem blízké kapličky.

Ve stejné době vyrostl na louce u Horní Bečvy v Beskydech areál se souborem dřevostaveb tradičního typu s dřevěnou nosnou konstrukcí, dřevěným obkladem fasády a dřevěnými okny. Také formy jsou tradiční: obdélníkový půdorys, vstup
na jeho delší straně, šikmá střecha s vikýři.
 

STODOLA NA KOJETÍNĚ

Kdysi tu stála stodola, která vyhořela, zachovaly se jen pískovcové zdi a pilíře. Ty zůstaly, ale musely být zpevněny betonovým věncem. Na něm je ocelová konstrukce, která celou stavbu zpevňuje.
Kubus nového objektu autor návrhu vložil dovnitř, nosná konstrukce i lehká pultová střecha jsou dřevěné. „Vznikla tak bedýnka s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi. Je to vlastně stavba pod stavbou, tvoří ji fošinkový systém s jedním velkým dřevěným nosníkem a skleněnou stěnou. Podíváte-li se na půdorys, tmavé L je ze dřeva, světlé ze skla. A ostatní zdi jsou kamenné. Bydlí tu majitel firmy UAX s rodinou – vlastně se tak vrátil k valašským tradicím, kdy se bydlelo v jedné jizbě, kde byla pec, sezení, spaní i práce,“ dodává architekt Mrva.
 

TENHLE PŘÍBĚH JE PRAVDA…

Zvonička na Horečkách je snad nejslavnější dřevostavbou Kamila Mrvy, kterou navrhl společně s Martinem Rosou. Je to vlastně jen jednoduchá zvonice ze tří modřínových kmenů vysokých osm metrů, u ní stojí asymetrická útulna otevřená do krajiny i k cestě do blízké hospody… Celek připomíná kapli. Vznikla svépomocí jako Strážkyně Beskyd, tak trochu v obrozeneckém stylu díky občanskému sdružení, které chce zvrátit plány na těžbu černého uhlí přímo v chráněné krajinné oblasti. Umíráček dolu Frenštát, který vznikl na konci 80. let minulého století, tu byl poprvé odzvoněn v květnu 2010. Jeho těžní věže jsou zatím uzamčené, ale chuť na uhlí stále roste…

První setkání s Trojanovicemi si ale Kamil Mrva odpracoval už při projektování centra této obce. Tehdy bylo vypsáno výběrové řízení, kterého se zúčastnilo více architektů. Jeho návrh byl vyhodnocen jako nejlepší, ale zatím je stále jen ve fázi stavebního povolení. V centru Trojanovic by měl vzniknout obecní dům s knihovnou a kancelářemi obecního úřadu, společenský dům
a objekt určený pro obchody a služby. Ten autoři navrhli buď s vyhlídkovou věží, nebo jako dvě menší stavby se společnou vstupní halou. „Na tyto tři budovy v centru zatím obec nezískala dotace, ale snad se to časem podaří. Zatím jsme vytvořili nové fasády pro hasičskou zbrojnici, pro tělocvičnu u základní školy
a pro mateřskou školu,“ říká architekt Mrva. Hasičská zbrojnice s věží se mnohokrát přestavovala, teď jí to sluší, dostala modřínový obklad různých odstínů, který doplňují plochy šedé omítky. U tělocvičny byla odstraněna nepovedená mansardová střecha, díky novému obkladu působí jako sympatická novostavba. „Před šesti lety jsme se starostou obce Jiřím Novotným a s pomocí vzpomínek místního rodáka a legendárního skokana na lyžích Jiřího Rašky vytipovali na Horečkách několik míst, která by se měla obnovit. Jiří Raška si tehdy přál, aby se opravila taky hospoda v Rekovicích, ta je od zvoničky na dohled. To se povedlo, stavební práce právě probíhají – ze staré zájezdní hospody bude obecní hostinec. Měly by se tam vrátit klasické ploty, bylinková zahrada, vznikne tu nový veřejný prostor. Řešili jsme i kuchyň a interiéry, na těch se podílí architektka Romana Bílková, náš ateliér má na starosti venkovní vzhled a stavbu samotnou včetně supervize nad celým projektem. Pomáhá nám také Dalibor Navrátil, který pochází z Frenštátu, kuchař, který obdržel řád francouzského rytíře. Ten bude mít
dohled nad gastronomií…“

Ještě předtím, než se začala hospoda opravovat, vznikly v Trojanovicích nové šatny pro fotbalisty, před třemi roky prošel rekonstrukcí také amfiteátr
v sousedství skokanského areálu. Tato stavba už byla značně zchátralá, ale podařilo se ji obnovit tak, aby nepřišla o svoji eleganci ze šedesátých let zdůrazněnou točitým schodištěm. Po dokončení prací proběhl na pódiu amfiteátru první ročník festivalu Horečky fest, od té doby se stal dějištěm dalších akcí. Příběh zní trochu pohádkově, ale podařil se hlavně díky Jiřímu Novotnému, starostovi Trojanovic. Jeho obec se tak dostala na architektonickou mapu České republiky podobně jako už dávno Litomyšl se starostou Miroslavem Brýdlem. Valašské Trojanovice však vznikly jako pasekářská vesnice v jedné z nejkrásnějších částí Beskyd.
 

Slovo architekta – Kamil Mrva

Na fasádách jsme vyzkoušeli borovici, český a sibiřský modřín, na terasy občas dáváme exotické dřeviny. Zkoumáme, jak se chovají a co můžeme doporučit. Zjistili jsme, že hodně záleží na tom, jak jsou materiály kotvené. Při autorském dozoru jsme vždy
na straně investora, a to důsledně. Přesto se poměrně často podaří sestavit dobrý trojúhelník investor – projektant – dodavatel. Díky autorskému dozoru dodržíme kvalitu provedení a zároveň můžeme ušetřit, nejen na detailech provedení stavby, ale i na některých dodávkách. A na základě těchto zkušeností mě pak klienti doporučují dál. Občas se také k některým klientům vracím třeba přístavbou. Dřevěné konstrukce se realizují rychle, uvnitř už můžete pracovat podle svého buď formou subdodávek, nebo svépomocí. Nejlépe však s malou firmou nebo šikovnými řemeslníky. Izolace, sádrokarton, elektro, instalace – tyto práce se pak dokončí přes zimu.
Právě pracujeme na projektu výstupní stanice lanovky na Pustevnách. Bude to prosklená stavba, chtěli jsme využít krásný výhled otevřený na celé panorama. Řešení máme v tuto chvíli dvě – s kamennými zdmi, nebo se stěnami obloženými dřevěnými šindeli.